close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Leden 2011

Hucul

29. ledna 2011 v 11:57 | Daisy |  ->>Horses<<-
Huculské kone
nie sú svojou stavbou tela veľmi vhodné na športové využitie ale sú to výborné kone na terénne jazdenie. Rozhodne sa o huculoch nedá povedať, že sú elegantné, ale v každom prípade sú spoľahlivé, skromné, obratné, vytrvalé a vynikajú pokojným temperamentom.
Hucul je dlhoveký kôň tvrdej telesnej konštrukcie s dobre vyjadreným typom. Telesný rámec má dlhšie línie, postoj je korektný, chody pravidelné. Jeho výška sa pohybuje u kobýl medzi 134 - 142 cm a u žrebcov medzi 136 - 144 cm, obvod hrude je u kobýl 160 - 180 cm a u žrebcov 165 - 185 cm a obvod holene u kobýl 17,5 - 19,5 cm a u žrebcov 18,2 - 20,2 cm.
Telesná stavba hucula je súladná, telo pevne stavané. Hlava je masívnejšia. Žuchvy sú mohutné. Krk je silný, svalnatý, stredne nasadený, často skôr klenutý. Kohútik je väčšinou menej výrazný, chrbát pevný, bedrá krátke. Zadok je široký, svalnatý, stredne sklonený, často kratší. Typický je široký a hlboký hrudník. Končatiny sú suché s výraznými kĺbmi a kratšími prednými holeňami. Kopytá sú pravidelné s dobrou a veľmi tvrdou kopytnou rohovinou. Postoj je vpredu pravidelný, vzadu niekedy mierne kravský.
Najčastejšie sfarbenie je hnedák nebo plavák všetkých odtieňov, menej ryšiak a vraník, typický je výrazný úhorí pruh, často sa vyskytuje zebrovanie predkolenia a predlaktia a niekedy oslí kríž. Biele znaky sú nežiaduce. Srsť je dlhšia, hrubšia a hustá, dobre prispôsobivá nepriazňam počasia. Na koreni chvosta sa niekedy vyskytuje štetka z krátkych vlasov, chvost splýva až k zemi.
Hucul patrí medzi pozdné plemená, dospieva v 5 - 6 rokoch, výkonný zostáva až do 25 rokov často sa dožíva 30 rokov aj viac. Chody sú kratšie a pravidelné, v teréne sa hucul pohybuje veľmi isto a obratne. Hucul má pevné zdravie a je veľmi plodný, natalita je vysoká a pôrody spravidla bez komplikácií. Vývoj žriebät je pravidelný a bezproblémový.

Hafling

14. ledna 2011 v 18:11 | Daisy |  ->>Horses<<-

Původ a historie haflingů

Hafling pochází z tyrolských Alp (Itálie, Rakousko), kde vznikl pravděpodobně křížením malých horských plemen a koní orientálního typu. Existuje více názorů, z kterých plemen byl vyšlechtěn, ale převládá domněnka, že v haflingovi koluje krev huculů, noriků a také arabských koní. Za zakladatele plemene je považován hřebec Folie - narozen roku 1874 horské klisně a arabskému plnokrevníkovi.

Dnešní posun ve využití haflinga ke sportovním a rekreačním účelům vede k oživování plemene krví plnokrevníků.

Charakteristika plemene Hafling

Haflingové jsou výjimeční spojením temperamentu s klidnou povahou a spolehlivostí. Jsou učenliví a nenároční. Právem bývají označováni jako malí koně s velkým srdcem. Jsou houževnatí, velmi ochotní a pracovití, sami si vybírají nejjednodušší cestu i místo a dobu odpočinku. Výborně zdolávají těžké horské terény, dokáží si poradit s kdekterou disciplínou jezdeckého sportu.

Popis plemene

Haflingové jsou malí, silní koně s pevnou konstitucí krátkého obdélníkového rámce. Dosahují až 150cm KVH (hřebci od 142 cm a klisny od 138 cm) a hmotnosti 420 - 500 kg. Při plemenitbě je kladen důraz na dokonalou stavbu, silné nohy s čistými šlachami a mohutnými, tvrdými kopyty; na vynikající rovný, ale dobře pružící hřbet; ušlechtilou hlavu s velkými, širokými nozdrami (ne klabonos). Velké oči a krátké uši
jim dodávají inteligentní vzezření. Jsou to koně velmi odolní, nenároční, dobře osvalení a dlouhověcí. Jsou to isabely nebo ryzáci, mají rezavou barvu na tmavě pigmentované kůži, bílou hřívu a ocas, jsou povolené (a velmi časté) volně přecházející odznaky na hlavě i na končetinách.

Využití

Z charakteru i stavby haflinga vyplývá jeho všestranné využití. Původně byl vyšlechtěn pro práci v lese a v zemědělství, dnes je výborný ve vozatajství. Díky jistému, pravidelnému a vznosnému cvalu je vhodný také pro voltiž. Získává stále větší oblibu k ježdění v nižších soutěžích v drezúře a v parkurovém skákání. Se svými korektními chody je velmi vhodný také pro hippoterapii a v neposlední řadě, pro svůj malý vzrůst, spolehlivost a nádherný vzhled je velmi oblíbený také u dětí.

Jatka..Krutá realita. :((

11. ledna 2011 v 16:11 | Daisy |  ->>My ideas...<<-
((Tento článok znovu sem píšem lebo je to naozaj dôležité..Prosím vás..Pôžte!!))


NFORMACE O TRANSPORTECH KONÍ
Každým rokem je z Polska vyvezeno asi 30 000 koní do Itálie na jatka. Hladoví, žízniví a vyděšení jedou až pět dní. Jejich cesta představuje jeden z nejkrutějších a nejmáně kontrolovaných způsobů transportu živých zvířat.

Utrpení koní
Polsko je největším vývozcem koní na maso. 90% z nich je transportováno do Itálie, zbytek do Francie a Belgie. Koně podstupují velmi dlouhá cesty trvající až 95 hodin a vedoucí přes 6 zemí. Mezi nimi je taká česká republika. Evropská organizace na ochranu zvířat monitorovaly tyto transporty a zdokumentovali neuvěřitelná utrpení koní a porušování
mnoha předpisů. Koně jsou natlačeni těsně na sebe, jsou používány nevhodná a zastaralá kamiony, přestávky určená k napájení, krmení a odpočinku jsou buď naprosto ignoroványnebo hrubě podceňovány.

Některá zvířata stráví celou cestu bez odpočinku, vody a krmení. řidičům je přikázáno koně nenapájet, protože konzumenti chtějí "nenasáklá maso". Vědecká důkazy dokládají, že pouhých 24 hodin cesty při zajištění dobrých podmínek představuje i pro zdraváho koně velký problám. Koně jsou navíc často nemocní nebo staří a podmínky rozhodně nejsou optimální. Mezi nejčastější zdravotní problámy, kterými koně na cestě trpí, patří zápal plic, plicní infekce, salmonela, zvýšená činnost srdce a žaludeční vředy. Mnoho koní během transportu ztratí rovnováhu a spadnou. Pak mohou jen stěží vstát a jsou tak pošlapáváni a zraňováni stojícími koňmi. Zkolabovaní koně jsou na zastávkách vytaženi z kamionu nebo jsou donucováni k tomu, aby se postavili na nohy. To zahrnuje kopání, bití či použití elektřiny. Na jatkách je s koňmi opět brutálně zacházelo. Velmi často nedochází k omráčení nebo je prováděno neprofesionálně. Někdy jsou taká zvířata porážena před očima ostatních koní, čím je porušován polský zákon.

Cesta
Již na česko-polských hranicích v českám Těšíně jsou koně v žalostnám stavu, nemocní, zranění, v šoku a stresu. Z česká republiky jsou koně vezeni přes Slovensko, Maïarsko a Slovinsko. Tato velmi dlouhá cesta je vybrána ve snaze vyhnout se rakouským hranicím, kde byly zavedeny přísná kontroly znemožňující průjezd takto týraných koní. Po dosažení slovinsko-italských hranic je většina koní v naprostám vyčerpání, někteří jsou již mrtví. Na mnoho z nich ještě čeká dlouhá cesta na jih na Bari či trajektem na Sardinii.

Odkud koně pocházejí?
Většina koní je prodávána drobnými zemědělci, pro která přestali být koně lukrativní - kvůli stáří nebo nemoci. Někteří koně jsou závodní a malá část se chová speciálně na maso.

Proč?
Italští konzumenti požadují čerstvá koňská maso, polští koně jsou relativně levní a polská zákony není těžká obcházet. Nenasytná poptávka Italů má devastující účinky na celoevropskou populaci koní. Jen v Polsku se díky obchodu s koňským masem zredukoval počet koní z milionu na současných 500 000.


Zákon
Při dodržování platných polských zákonů by mohl být tento obchod okamžitě ukončen. Tyto zákony jsou ale naprosto ignorovány. To potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad Polska, který taká přiznává, že potvrzení o způsobilosti koní k přepravě jsou u velká část přepravců falšovány a při transportech často dochází k porušování práv zvířat. Polská vláda ale transporty nadále toleruje, protože jsou významným zdrojem peněz do státní pokladny.

Zabrante tomu!Prosím okopírujte toto do svých blogů a pomocte koním i jiním zvířatům!



Prosím pomôžte aj kone majú právo  na život!!  Pomôžte jatka sú krutéé!!!   Pomôžte!!



Lipicany

1. ledna 2011 v 17:52 | Daisy |  ->>Horses<<-
Lipican alebo lipicanský kôň je jedno z najstarších kultúrnych plemien koní v Európe. Pôvod odvodzuje od starošpanielskych a starotalianskych koní. Vyšľachtený bol v dvornom žrebčíne Lipica (Slovinsko), založenom v roku 1580.
K rozvoju chovu španielskych koní prispelo aj založenie dvorného žrebčína Kladruby n/Labem (1579), Lipica (1580), Kopčany (1765), a dvornej španielskej jazdiarni vo Viedni (1735).
Výborné morfologické, fyziologické a biologické vlastnosti lipicana, boli dôvodom, že sa stal obľúbeným koňom nielen u šľachty, ale aj u drobných súkromných chovateľov. Tým sa vplyv lipicana preniesol aj k chovateľom v zemskom chove.
V žrebčincoch monarchie, teda aj na území Slovenska začali pôsobiť lipicanskí žrebci. Lipicanský kôň bol u chovateľov obľúbený pre svoju tvrdosť, skromnosť, živý temperament, dobrý charakter a učenlivosť. Toto prispelo k tomu, že v chove lipicana bolo založené niekoľko línií a rodín , ktoré pretrvali až do súčasnosti.
Historie chovu
Rok po založení hřebčína v Kladrubech rozhodl cisař Rudolf II roku 1580 o založení dalšího chovatelského centra nedaleko Terstu u Jadranu. V rakouském Piberu nedaleko Grazu je chovná základna lipicánů pro Vysokou španělskou jezdeckou školu ve Vídni (Spanische Hofreitschule). Zde se chovají koně od roku 1920 s výjimkou válečných let za druhé světové války, kdy byl chov přesunut do městečka Hostouň na Domažlicku. Menší počet lipicánů najdeme také na Slovensku v městečku Topoľčianky , dále pak v Maďarsku a v Srbsku.


Popis plemene

Je to středně velký teplokrevník, zástupci tohoto plemene mají většinou bílou barvu srsti. Je to kůň velmi mírumilovný, hodný, vyniká svojí učenlivostí a proto se hodně používá v cirkusech a jezdeckých školách. Je také vhodný jako kůň jezdecký nebo kočárový. Není tak rychlý, ale je spíše vytrvalý. Je blízký příbuzný kladrubského plemene[1].


Chovné linie

V chovu lipicána bylo založeno šest linií podle šesti hlavních hřebců, kteří se považují za zakladatele slavných kmenů. Byli to:
  • Favory - plavák, narozený v roce 1779 v hřebčíně v Kladrubech nad Labem
  • Maestoso - kladrubský bělouš, narozený roku 1773
  • Conversano - vraník, narozený v roce 1767
  • Neapolitano - hnědák, narozený v roce 1790
  • Pluto - bělouš španělského původu, narozený v roce 1795
  • Siglavy - pravý arabský hřebec, nar. v roce 1810, import z Arábie

Arabský Plnokrvník

1. ledna 2011 v 17:06 | Daisy |  ->>Horses<<-
Arabský plnokrvník,alebo arabský kôň je najstaršie čistokrvné plemeno koní,oktorom sú doteraz zachované listiny,ktoré svedčia o jeho šľachtení už pred niekoľkými tisíckami rokov.Aj keď je to čistokrvný kôň,v jeho krvi by ste pravdepodobne ťažko hľadali prímes,tak ako to býva u iných plemien.Už len kvôli tomu,že takmer všetky dnešné plemená pochádzajú práve z araba. Po celé storočia bol využívaný na šľachtenie ďalších druhov koní, aby im predal svoje vynikajúce vlastnosti, ktoré si vysoko cenili nielen v jeho takpovediac domácom prostredí odkiaľ pochádza, ale aj ľudia z Európy, ktorí často túžli vlastniť koňa s takými kvalitami ako je práve arabský plnokrvník. Aj vďaka nim sa najprv dostal do Európy, a potom postupne do celého sveta, a v súčasnosti patrí medzi najrozšírenejšie plemená.Čoraz viac je ale kladený väčší dôraz na jeho vonkajší charakter a zabúda sa na to, prečo bol tento kôň vlastne vyšlachtený.Bol schopný prežiť v tvrdých podmienkach v púšti, vydržal dlho bez vody,dokázal cválať dlhé hodiny v boji,a preto si ho ľudia vysoko cenia doteraz.Je obľúbený najmä pre svoju ušlachtilosť,vytrvalosť,temperament,všestrannosť a oddanosť pánovi. Výška: 141 - 150 cm, arab má merať okolo 152 cm v kohútiku, ale väčšinou býva menší, približne okolo 150 cm. Ak je ešte menší, vždy sa počíta ku koňom, nikdy nie k pony plemenám Farba: vraník, beluš, hnedák, ryzák Výzor: malá hlava, ktorá sa zužuje do jemného pysku s veľkými otvorenými nozdrami, žiarivé, veľké výrazné oči, hrebeňovitá šija, dlhé šikmé plecia, krátky chrbát, hlboké brucho, silný zadok, vysoko nasadený chvost, za pohybu ho nesie vysoko zdvihnutý, končatiny sú dlhšie, štíhle, pevné a čisté, krátne holenné kosti, sú "suché", všetky šľachy sú zreteľné Povaha: odvážny, vytrvalý, inteligentný, hrdý Hlavné využitie: jazdectvo - arabské kone sú vhodné na také súťaže, ako je vytrvalostné jazdenie zušľachťovanie iných plemien - arabský kôň má schopnosť udržovať si svoje kvality u svojho potomstva a preto je veľmi žiadaný na celom svete hlavne na zakladanie a zušľachťovanie plemien, takže má väčší vplyv na svetovú populáciu koní než ktorékoľvek iné plemeno. Arabskú krv majú všetky teplokrvné a niektoré chladnokrvné plemená, ale aj mnohé plemená poníkov

Quarter horse

1. ledna 2011 v 16:51 | Daisy |  ->>Horses<<-
A
merický quarter horse je prvé, vyslovene americké plemeno. Ako charakteristický typ bol vyšľachtený vo Virgínii a prímorských kolóniách celkom na začiatku 17. storočia. Jeho stúpenci prehlasujú, že je to "najpopulárnejší kôň na svete". Dokazuje to aj približne milión zápisov v registri Asociácie chovateľov amerického quarter horse.História: Prvý významný import anglických koní do Virgínie sa uskutočnil roku 1611, dosť skoro pred vyšľachtením plnokrvníka v Anglicku. Preto by v ich základe mala byť domáca, východná a španielska krv. Po skrížení s materiálom španielskeho pôvodu, ktorý v Amerike už bol, sa stali základom pre amerického quarter horse, z ktorého sa vyvinul kompaktný kôň s mohutne osvalenou zadnou časťou tela. Osadníci ho používali na prácu na farme, pasenie dobytka, sťahovanie dreva, v ľahkom záprahu a pod sedlom. Anglickí osadníci milujúci šport na ňom aj pretekali v rovinných dostihoch na štvrť míle (quarter - 400m). Odtiaľ pochádza názov plemena quarter horse. To tiež vysvetľuje schopnosť šprintovať na krátke vzdialenosti. Na západe si quarter horse získal meno ako dobrý kovbojský pony (cow pony). Dnes vyniká v terénnej jazde a v tradičných rodeových triedach.Výška: 143-160 cm.
quarter_horse